Nikol ve škole po 5 letech

Uvítání po příchodu do Kargyaku bylo báječné – sladký čaj s mlékem, kuru, sušenky, úsměvy, pozvání na obědy a večeře, komunikace v jednoduché angličtině i rukama a nohama, no a hlavně naprostá přirozenost a pohoda, jako bych se vrátila po pár týdnech z nákupů ve městě. Byl to učiněný balzám na duši a já jsem propadla euforii. Děti byly zrovna s pány učiteli a paní učitelkou (další důvod k radosti, když se v těchto končinách objeví v učitelském sboru žena) na víkendovém relaxačním pobytu na „kempovací“ louce u řeky pod vesnicí Ski, takže jsem navštívila prázdnou školu a byl zde další důvod pro pokračování mé euforie. Škola byla sice prázdná, ale bylo patrné, že se zde život v žádném případě nezastavil. Uklizené, ale zabydlené třídy, v koridoru vypěstované bylinky, přívod vody funkční, záchodky taky , venkovní terasy osázené – no prostě ráj to na pohled! Následovala návštěva osazenstva školy u řeky a setkání s dětmi bylo opět úžasným zážitkem. Dostala jsem od dětí spousty nádherných kytiček, pak se zpívalo, tancovalo, hodovalo, hrálo, blbnulo, sportovalo, prostě spousta zábavy a legrace. Školáčci na mě nezapomněli – pod návalem další vlny euforie jsem nemohla usnout. Následující týden utekl jako voda v divoké horské řece: návštěvy školy, výlety do okolí, milá setkávání se s místními obyvateli, ale také krátké setkání s českou výpravou a jejich průvodcem Richardem Slabou, který dětem dovezl dárečky a také moje stále přítomné nadšení téměř ze všeho. Ukázalo se, že mé obavy byly zbytečné: fáze očekávání nebyla nahrazena fází zklamání, ale dokonalou euforií, kterou jsem si náramně užila.

Závěr? V Kargyaku se starají o školu jako o vlastní , tohle nebylo předem naplánované, připravené a dobře sehrané divadlo, tohle byla neuvěřitelná realita: SLUNEČNÍ ŠKOLA FUNGUJE !!! Děkuji vám, za všechno…

poslano naší účou Nikol - alias doc. Ing. Nikol Žižková, Ph.D.