Sněží...sněží...sněží!

Považuji tuto skutečnost za natolik důležitou, že jsem ji raději napsala rovnou třikrát. Navíc krajinu halí poměrně hustá mlha a náš větrníček ukazuje (na rozdíl od teploměru) celkem vysoké hodnoty. Od příjezdu Ondry tu totiž máme minimeteorologickou stanici umístěnou na čestném místě, jímž je střecha toalety (zatím jsme nepozorovali, že by to nějak negativně ovlivňovalo naměřené hodnoty). Rozmary počasí však nemohou některým z nás zabránit v práci. Například mně - ležím tu zachumlaná do spacáku, usrkávám horký čaj a s vypětím všech sil píšu tento report, zatímco všichni ostatní se flákají venku na stavbě. Navíc ze zcela nepochopitelných důvodů každou chvíli někdo odběhne pro čepici rukavice či teplý svetr. V posledním týdnu (jako obvykle) několik lidí přišlo, několik odešlo a já zůstala. Ani můj druhý pokus o odchod se nezdařil. Nerada bych to rozebírala do podrobna, zkrátka mi přišlo velmi praktické setrvat ještě pár dní v blízkosti místnosti v níž se nachází pytel plný toaletních papírů. Většina dojemných odchodů se odehrála včera. Štěpán s Jorgem vyrazili podle plánu hned po snídani. Chtějí to vzít přes Phuktal do Padumu a pak pokračovat autobusem nebo džípem do Lehu. Druhá skupinka se plánu tak striktně nedržela a místo těsně po snídani vyrazila těsně před obědem. V mezinárodním složení se vydala obdobným směrem jako kluci. Zhruba na měsíc opustila Kargyak Pyru, která musí kvůli vízům navštívit Nepál. Své dobrovolné působení v Kargyaku po týdnu vzdala Kaleen, pro kterou se velmi rychle uchytila přezdívka "éterická bytost". Mužskou polovinu skupiny tvoří Albert s Hansem. Albertova pracovní morálka tu sice nepatřila k nejpříkladnějším, zato chutí k jídlu se mu nikdo nevyrovnal. Na jeho obranu však musím dodat, že nádobí se mu jednou podařilo umýt už za půl dne. Naopak Hans nám tu opravdu moc pomohl a během jídla byl vždy velmi skromný. Dnes ráno vyrazili směrem na Shingu Lu smutná Izraelka Romi a veselý Francouz Jeanick. Oba tu pobyli jen pár dnů. Zítra nás čeká další odchod - Vašek a Hynek, kteří se tu na doporučení Kamily také na pár dnů stavili, musí spěchat zase dál. Já je na stavbě neviděla, ale zdá se, že tomu oba rozumí.Tím by byl výčet odchozích a příchozích u konce a teď k těm, kteří tu zůstali: Eva, Honza, Markéta, Láďa, Ondra, Permi a já. Příští týden by se měl seznam ztenčit o poslední dva jmenované, v což pevně doufám.

Jak už jsem se zmínila, i v drsných podmínkách se na stavbě nezahálí. Ve velké části budovy je již položena podlaha (říkala jsem si, proč Honza nemluví o ničem jiném, ale stačil jeden pohled a už jeho nadšení naprosto chápu), střecha má osmou vrstvu ze šesti (já pouze píšu, co mi bylo řečeno, takže kdyby vám tu početně něco nesedělo, obraťte se na Honzu) a čelní fasáda čeká na zasklení (a také se ho brzy dočká). Vašek s Hynkem se poslední dva dny věnovali zprovoznění vzduchotechnického systému, nevím přesně, co si pod tím představit, ale prý je to důležité. Takže teď držte palce dvojnásob, blížíme se do cíle. Vzhledem k tomu, že je třeba urychleně dokončit poslední práce a přestěhovat vybavení školy z provizorní budovy do té krásné nové, dostaly děti dva týdny prázdnin. Snad se počasí ještě umoudří a nebudou je muset trávit sáňkováním.

A teď opět jeden odstaveček pro milovníky lyriky. Téměř všechna políčka jsou již sklizena, takže už se bohužel nemůžeme kochat tím, jak si vítr pohrává se zlatavými klasy, zato vesničané si zajisté oddychli. Ovcokozi tu pobíhají stále, některé natřené na červeno, jiné na fialovo, aby je jejich majitelé mohli bezpečně odlišit od těch sousedových. Malí jačíci a hříbátka dávají zjihnout našim pohledům a o dospělé jaky a koně stále zakopáváme. Zápach hořícího jačího trusu se z komínů line stále intenzivněji, neklamný znak toho, že opravdu přituhuje. A já protentokrát končím.

Bara

Jeste bych si dovolil doplnit Baru, dnes 9.9.2008 13 pracantu z Nepalu vyrazilo smerem Shinko La. Dodelavky na stavbe jsou ted uz pouze v rukou Ondry, Ladi, Evy (ktera u toho jeste kuchti) a Me. Marketa a Tenzin Yiga si ze dne na den vzali dovolenou a tak nam na stavbe pomahaji s dokoncovacimi pracemi nektere starsi deti.

Vesnicka policka jsou uz sklizena a vcera dopoledne napadlo krasnych 10 cm snehu, ktery dovecera uplne roztal.

Krom toho musim zahlasit uzasnost celosvetove posty, nebot jsem dnes obdrzel dopis z cech, ofrankovany 18 kc, s razitkem 1.7.2008 Praha. Nutno dodat, ze rozlepeny, ale je to poprve co neco doslo z cech az do vesnice. Prinesli ho deti, ze ho poslal nekdo z Phuthalu a ze je asi pro me.

DEKUJI.

Honza

Zpět k článkům.